Uctění památky padlého pohraničníka v Paliči

Ing. Petr Novák

Sekce OSH KČP Dolní Žandov uspořádala 14.7.2012 u příležitosti připomenutí Dne Pohraniční stráže setkání členů a příznivců PS spojené s pietním aktem u pomníčku strážmistra Kysilky, který padl při ochraně státních hranic v blízkosti obce Palič v chebském okrese v dubnu 1949. Setkání zhruba 70 účastníků se neslo v přátelském duchu a bylo zakončeno posezením v sále místní hospody.

PROJEV

Vážení přátelé,kamarádi i příznici Pohraniční stráže,

scházíme se dnes u pomníčku strážmistra Jaroslava Kysilky v Paliči abychom si připomněli  nejen onu tragickou událost kdy došlo k usmrcení  příslušníka SNB při ochraně státních hranic rukou kopečkáře a agenta CIC  Šponiara, ale abychom si zároveň připomněli situaci na státních hranicích v té době včetně mezinárodní situace i vnitřních podmínek, které vedli k přijetí Zákona o ochraně státních hranic a vytvoření vojenské složky ochrany hranic – Pohraniční stráže. Vznik pohraniční stráže byl vynucen  narůstajícím počtem padlých nebo zemřelých příslušníků SNB  při plnění služebních povinností v boji proti benderovcům,pašerákům,kriminálníkům i agentům cizích rozvědek jak ve vnitrozemí tak i na státní hranici. V roce 1946 to bylo 18 příslušníků,1947 – 30,1948 -10,1949 – 38,1950 -38,1951 – 17. Až zahájení vojskového střežení státní hranice v roce 1951  přispělo ke snížení těchto ztrát. To ostatně dokazuje i  magisterská práce přítele Kvasničky.

V našem okolí  padli v boji při ochraně státních hranic  kromě Jaroslava Kysilky  dne 10.5.1949 por. Václav Kočí  z pohraničního útvaru SNB Hazlov a 23.5.1949  na následky postřelení  zemřel strážmistr Jaroslav Jirásek  z pohraničního útvaru SNB Cheb..

To že zřízení Pohraniční stráže  bylo nutností  lze dokázat  i na  některých případech zadržení  osob  v úseku naší 5. brigády v první polovině padesátých let, kdy byla aktivita zahraničních zpravodajských centrál na maximu.Svědčí o tom i řada zadržení agentů – chodců prokazatelně vybavených zpravodajským materiálem včetně několika případů  vybavení  a zbraněmi a spojovacím materiálem. Pro dokreslení uvedu :

15.1.51  agent Ekner ,Selbská,17.2.51 Šlajc – N.Žďár –pistole,1.3.51 ToTh,Šizak ,Kunrojt,23.4.51 Švihla ,Polná,7.4.51 Šubrt ,Sv.Kříž-zastřelen,14.5.Štěpánek ,Libá –pistole,2gr,4.6.51 Škvarek,Hroznatov –pi a 2 gr,20.6.51 Bednář,Hraničná,17.8.51 Vengl,Cheb-zastřelil se,13.9.51  Šebl,Hroznatov,26.7.52 Smetana ,Slapany samop,gr,pistole účast vojáků USA,30.3.53 Molnár Újezd,11.8.54 Jagerčík,Sv. Anna.

Bohužel  současná garnitura vládnoucích politiků i mladých rádoby historiků a badatelů považuje tyto osoby za hrdiny a ochránce hranic spíše za zločince.Proto také byla zrušena v kalendářích řada svátků připomínajících  podle někoho dřívější režim včetně našeho svátku „Dne Pohraniční stráže“.Kdo si však chce tento svátek připomenout má možnost to udělat právě na takových setkáních jako je to dnešní.

5. chebská brigáda se trvale zapsala do podvědomí obyvatel  těchto míst a nelze ji  vymazat tím že 24. dubna 1992 kdy byla oficiálně zrušena  a bojová zástava odvezena v tichosti do Prahy zanikla . V našich vzpomínkách je a bude i nadále.Stejně tak jako  i příslušníci z povolání i vojáci základní služby  ,kteří byli natrvalo za svoje hrdinství zapsáni do kmenových stavů pohraničních rot – voj. Vacula na Pastvinách,des. Kenigsmark na Pomezí,strž. Kysilka na Mýtině, voj. Šenkýř na Dyleni,svob. Koníček na Pavlově Studenci, svob. Ludas na Svatém Kříži i voj. Láznička na Dubině.

O hrdinství svědčí i to že např. svob. Rydoško Antonín  který 3.5.1951  zadržel dva ozbrojené agenty .Šlo o první případ udělení medaile Za statečnost  nejen u brigády ale i v celé PS stejně jako voj. Denk  na Kozlech v roce 1952.

Važme si proto všech  ochránců státních hranic ,pečujme o pomníčky a hlavně vysvětlujme navzdory všem povrchním a mnohdy zkresleným informacím pravdivou skutečnost o ochraně státních hranic,kterou jsme prožili na vlastní kůži.

Nic není zapomenuto, nikdo není zapomenut.

Ing.Petr Novák