Autor: Alena; Foto: letka13.sk, Vyvoj.sk
Priatelia, do redakcie Regionovín sme dostali tento šokujúci dokument od našej čitateľky Aleny, ktorý snáď všetkým otvorí oči. Keďže sme slobodné médium bez akejkoľvek podpory, ponúkame vám dokument v plnom znení. Snažíme sa byť nezaujatí a čo najviac objektívni.
Po roku 1989 všetky privatizujúce vlády spôsobili, že všetky priemyselné podniky boli zničené, rozkradnuté alebo predané, väčšinou do zahraničia. Slovensko sa stalo stredoeurópskou rezerváciou.
Z postu predsedkyne FNM bola odvolaná Anna Bubeníková. Na účet jej muža Penta previedla províziu dvesto miliónov korún. Bubeníková bola ohnivkom zločinu medzi Pentou, FNM a politikmi. Zostane Bubeníková spoločnosti predhodenou obeťou alebo sa spustí lavína zatýkania a trestov v radoch politikov? Malchárek zobral miliardu, Dzurinda s Miklošom dostali len za privatizáciu SPP 12,5 miliardy, a ktorú previedli do daňových rajov s pomocou P. Šťastného.
Celý článek ZDE
A VÍTE, JAK JE TO V ČECHÁCH...?
O našem kapitalistickém blahobytu po 17. listopadu 1989
Čest práci! Takovýmto pozdravem se zdravili nejen soudruzi, ale i my ostatní (s potutelným úsměvem na rtu), když jsme stáli fronty u píchaček "našich" socialistických fabrik, které nás všechny živily. Fronty byly dlouhé, a práce bylo dost. Dneska je situace jiná. Fronty jsou na Úřadech práce a před prázdnými kontejnery. Naši studenti cinkali klíči co mohli, a dneska, kdy mají okolo padesátky, jsou bez práce, protože je nikdo nechce zaměstnat. Herci, kteří se tehdy vzdali všech zasloužilých a národních titulů a básnili o budoucím blahobytu, teď musí hrát i po osmdesátce, aby měli co do huby. Když ten vysněný kapitalistický blahobyt ne a ne přijít...
*Věnováno památce 17. listopadu.*... Vzpomínám si na to dobře. Mladí se bouřili, protože jim bylo zle, a 17.11.1989 udělal Zifčák Růžička mrtvého brouka v Praze. Dodneška si žije skvěle na Bruntálsku. "Zabili nám studenta!", řval dav, a dal se na pochod s klíči v rukou. Přidali se i umělci, kteří byli doposud na trestné lavici, protože je všechny KSČ nenáviděla, a měli doma ucho. Jednou budem dál, jednou bude líp... Všichni budeme mít všechno! Jak se ukázalo později, až na tu práci, matku pokroku... Co komu scházelo? Nebyly sice banány, ale každý něco dělal: Vašek koulel sudy, jiný topil pro blaho nás všech, vekslák podnikal, cigán makal, Zeman s Klausem prognostikovali co bude, a nikdo z nás ani netušil, co opravdu bude! Znovu vytahnutá Marta se položila na otázku Kde domov můj i s Tatrami, a i my, ostatní uhranuté stádo, jsme cinkali jako malá hlupata klíči od svých socialistických králíkáren.
Celé zhodnocení ZDE
Dříve jsme měli holé ruce,
dnes máme...
..
Grafická úprava: Jarda
