Nám, co je dnes 45 až 80-90 let....

Blahopřeji!

Nám všem, kterým je mezi 45. až 80. lety. Podle dnešních pravidel a zákazů bychom my, děti narozené v 30., 40., 50., 60. letech, neměli vůbec šanci přežít.

• Naše postýlky byly malované barvou, která obsahovala olovo.
• Neměli jsme žádné pro děti bezpečné flaštičky na medicínu.
• Žádné pojistky na dveře a okna, a když jsme jeli na kole/koloběžce, neměli jsme helmy.
• Pili jsme obyčejnou vodu z hadice a ne z lahví. Jedli jsme chleba se sádlem, pili limonády s cukrem a nebyli jsme obézní, protože jsme pořád lítali někde venku. Z jedné flašky nás obvykle pilo několik, ale všichni jsme to ve zdraví přežili.
• Několik hodin jsme se mořili a stavěli káry ze starých nepotřebných věcí, jezdili jsme z kopce, jen abychom pak přišli na to, že jsme zapomněli na brzdu. Teprve po několika přistáních v pangejtu jsme ji přimontovali.
• Brzy ráno jsme si šli ven hrát a přišli jsme domů, teprve až se venku rozsvítily lampy. Rodiče si užili pěkné nervy, ale mobily neexistovaly, takže nebylo kam volat. Neměli jsme žádné Playstation, Nintendo eller X-box - vlastně ani televizní hry, žádných 99 televizních kanálů, žádný surround-sound, počítače, chatrooms a internet. Měli jsme kamarády, byli jsme venku a vyhledali jsme si je!!
• Spadli jsme ze stromu, řízli se, zlomili si ruku či nohu, vyrazili si zuby, ale nikdo kvůli těm úrazům nebyl žalován. Byly to úrazy a nikdo nenesl vinu - jen my! Prali jsme se, měli jsme modřiny, ale naučili jsme se to překousnout.
• Našli jsme si hry s tenisáky, s klacky a jedli jsme i trávu (hlavně šťovík). I když nás druzí varovali, nikdy jsme si nevypíchli oko.
• Posledních 50 let bylo explozí nových nápadů. My jsme měli volnost i odpovědnost - naučili jsme se chovat a poradit si. Blahopřeji!!!

Kdo toto zažil, měl velké štěstí a žil jako dítě!!!

I Vy jste jedno z nich :o).

JH