Vždyť to byli i ONI - pohraničníci, kteří nedovolovali, abychom se jako stát, národ a občané nestali zcela závislí na druhých zemích, což se Československu skutečně dařilo.

Naše současné podrobení vůči zahraničí je naprosté. Hlavní sdělovací prostředky mají dnes především německé vlastníky, a naše vlastní veřejné mínění je tedy utvářeno v jejich režii a tedy cíleně deformuje naši historii i současné postavení, naše možnosti, problémy i vyhlídky. Totéž platí – a to je nejdůležitější – také pro rozhodující podniky, banky, pojišťovny, nejrůznější „poradenské“ a podobné firmy, kde dnes vládnou cizí manažeři, kde už někde přestává být používána čeština jako jazyk vnitřní komunikace (obnova germanizace?).
Přitom aniž se chci zvlášť zastávat dřívějších manažerů našich podniků, musím konstatovat, že jejich hospodářské výsledky byly podstatně lepší, než těch současných. Pokud jim bylo možné něco obecně vytýkat, je v prvé řadě fakt, že neunesli tak prudký náraz masové korupce, klamavé reklamy, agresivního lobbingu, podrazů při uzavírání i plnění smluv apod., který na ně po listopadu dolehl. Komunistická doba jim proti tomu nevštípila nutnou imunitu. Proto jsme našimi vládními pohlaváry přistoupili k pozvání těch zahraničních "manažerů" a ti spolu s těmi současnými českými "kouzelníky" dostali naši zemi tam, kde jsme.
ČESKÝ ROZKRADENÝ, ZADLUŽENÝ A ASOCIÁLNÍ KOCOURKOV-